Počátky konstrukce vrtulníku
Během poslední války vypracoval ruský emigrant Igor Sikorsky v USA po 25 letech pokusů konečně bezpečnou a úspěšnou konstrukci letadla,t.zv. helikoptery či vrtulníku, která pomohla spojencům vybojovat bitvu o Atlantik, neboť byla s úspěchempoužita k hledání a zneškodňování nepřátelských ponorek.
Od té doby byla ještě zdokonalena, a dnes se vyrábí v USA seriově několik typů helikopter pro civilní potřeby.
Helikopter bylo navrženo mnoho druhů a největším problémem bylo, jak dokonale vyvážit reakci vzniklou rotací nosné vrtule. Bylo použito buď dvou souosých nosných vrtulí, které se otáčely proti sobě k odstranění reakce, nebo nosných vrtulí, uspořádaných vedle sebe, nebo konečně Sikorský vytvořil úspěšné modely, u nichž k zachycení reakce nosné vrtule sloužila pomocná vrtule, umístěná na konci trupu, otáčivá ve svislé rovině
Zvětšováním úhlu náběhu všech listů vrtule stroj stoupá při přidání plynu. Helikoptéra nemá žádných kormidel a zatáčení se děje zvětšováním a zmenšováním stoupání pomocné vrtule s vodorovnou osou na zádi, čímž se vrtulník natáčí. Toto natáčení bylo ovládáno nožním řízením. Uvážíme-li, že zadní vrtulka s vodorovnou osou je poháněna dlouhým hřídelem, opatřeným kardanovými klouby od hlavního motoru, dále, že hlavice rotoru je nakláněna, vidíme, jak mechanismus helikoptéry je komplikovaný. Pozn. u RC modelu Honey bee king ll je náhon zadní vrtulky ozubeným řemenem přes tzv.ruskou smyčku.